Karavana


Upocené tváře nešťastných,

ale ruce nelítostně bičují ty šťastné.

Tam, pohleď! Vpředu!

Ano, tam jede král Svědomí.

Za sebou vleče mrtvé anděly.

Jejich krásná mrtvá ústa již nikdy nepromluví.

Tak spěchej, králi, spěchej,

než vichr rozmetá tvé vojsko.

Z rozpáleného písku čiší nenávist.

Tak pojeď, králi, se svým bezduchým vojskem!

Jeď a hned tak se nevracej!

PROSÍM!!!

PROSÍM!!!

PROSÍM!!!

© Jindra Belant 1976