Operace

 

 

Roztočím se jako dřevěná káča

s bolestí zubů ve dveřích stála

červenou škraboškou se smála

ve vlhký jeskyni silně křepčila

dívám se na ni, je jak dřevěná skála

Ve vočích řádí silná nenávist

protkaný mozek lehounce vyoperovat

metla lidstva je snad ty drogy a alkohol

v nůši přinést hvězdnej prach a také hlahol

do dutých hlav nasypat železný lektvar

Roztočím se jako v šesti na lochnesce

s láskou se ploužím v lese

hnědý obličej křičí na asfaltový střeše

sucho v ústech, na jazyku přikovanej prsten

sním o dálkách, v kapse ani jeden drachen.

 

 

(c) Dino, 18.1.1992

 

 


Zpět