Barbara
chodím po ulicích a toužím po ženách
ale žádná mě nechce
c
hodím dál a vidím krám a v něm Barbarauž nejsem sám, ženu mám
a je umělá
v
ím, že v noci nejsem sám,že mě rozkoš dá Barbara
tak chodím a touhu po ženách
už nemám
když si vzpomenu,
že doma Barbaru mám
klečím u Barbary jako kdysi u almary
a necejtím se sám
než si nafouknu Barbaru,
vypiju si
půl litru rumuÓ, tak krásná a něžná Barbara
s tou se tak někdo nesetká
Barbara nepromluví,
jen když jí
vytáhnu špunt z hlavya ukládám ji do almary
tiše usínám a jsem rád,
že dnes jsem nebyl oddán plejbojkám
protože mám, mám, mám Barbaru
(c) Dino, 1973