Jeden, dva, tři...
Špinavý proud rozvodněné řeky
uťatá, šlachovitá, krvavá hlava Medúzy
zachycená na břehu nesnášenlivostí
nasycená svým křikem totální hrůzy
Listy palem spouštějí naděje na žití
starý mahagon se tváří jakoby nic
letitý stonek divizny puká závistí
a ten syrový rock‘n‘roll zní přes noc
Podpatky vyšmajdaných bot čvachtají močí
tvé ruce objímají ocelovou džungli
na kočičích hlavách nastává bestiální mrdanice
ukaž zakřiveným prstem své krasavice
Jeden, dva, tři...rozštípni zlostný jediný motiv
chrčí potok tvého kyselého žalu
propluj mezi kořenama a polykej korouhev
tvůj oceán utápí nostalgickou náladu